První týden ve Finsku - škola, zima, zábava a tak.

Zítra tomu bude týden, co jsem přijela na Erasmus do Finska a samozřejmě se množí spousta otázek od mých blízkých - "Co zima?", "Co škola?", "Co jídlo", "Jaké to tam je?" apod.

Začnu tedy tím, že zhruba třetí den našeho pobytu se začala naše obytná čtvrť plnit a začali sem najíždět další mezinárodní studenti. Samozřejmě jsme se začali pomalu seznamovat a pořádat různé společné akce a večírky - je tady naprostá převaha Francouzů a Němců, Češi jsme tady celkem tři. A pak jsou tu lidi z Itálie, Belgie, Rakouska a tak. Nutí nás to mluvit pořád anglicky, což je super.

Co se týče zimy, v pondělí bylo zhruba -15° v úterý dokonce -20°. Jinak se teploty pohybují kolem -5°C. Když je velká zima, tak obvykle svítí sluníčko a je krásně modré nebe, zatímco když je kolem nuly, je zataženo a sněží.
V úterý, v onen nejchladnější den, jsme se vydali na menší procházku na Neulamaki tower - rozhlednu, která se nachází asi kilometr za naším domem. Z rozhledny je vidět na všechny světové strany, ten den bylo navíc velice jasno a tak jsem mohla konečně na vlastní oči spatřit, kolik jezer a lesů obklopuje naše okolí. Cestou zpátky jsme sice všichni trochu mrzli, ale horký čaj po návratu domů to rychle spravil.

Úterý je také den, kdy je na našich kolejích pravidelně sauna zdarma. Holky od šesti a kluci od osmi. Vydaly jsme se tam snad všechny holky - sauna je sice docela malinká, ale nakonec se nám povedlo se do ní naskládat. Večernímu saunění předcházela diskuze, zda v plavkách nebo bez. Zde byl vidět zajímavý kulturní rozdíl - já a holky z Německa jsme rezolutně řekly, že v plavkách se prostě do sauny nechodí, zatímco Francouzky pištěly, že nahaté nepůjdou :)
V sauně jsem nakonec - společně s těmi nejotrlejšími - vydržela skoro hodinu a půl, resp. 3x jsme vystřídali saunu + studenou sprchu. Těsně předtím jsem si v té ohromné zimě byla zaběhat deset kiláčků, (a zjistila jsem, že i v mínus dvaceti se v pohodě běhat dá) takže to opravdu bodlo. Když jsem se saunováním skončila, připadala jsem si jak znovuzrozená :)

Ve středu jsme šli poprvé do školy. Ještě se nekonala žádná výuka - byl pouze tzv. orientační den. Sešli jsme se v jedné třídě všichni exchange-business-studenti. Ještě předtím, než nám začala Eeva Mönkonnen (tj. paní, která nás má ve škole na starosti a je prý něco jako naše finská maminka:)) povídat co a jak, přivezli nám do třídy vozejček, na kterém bylo nějaké sladké pečivo, čokoláda, čaj a kafe. Že prý je ve Finsku nemyslitelné, aby se začal školní den bez kávy a něčeho k tomu. To se mi samozřejmě moc líbilo :)
Poté jsme se dozvěděli nějaké informace o průběhu semestru a o našich budoucích předmětech a zkouškách. Ve Finsku je semestr rozdělen na další dva "podsemestry" - to znamená, že do půlky února budeme mít určité předměty, potom bude první zkouškové období a od března do konce května budeme mít zase jiné předměty. Samozřejmě to nebude takové lážo plážo jako na Taiwanu, ale s tím jsem sem jela :) Samotná výuka začne od příštího týdne a zatím to vypadá, že budu chodit do školy od pondělí do pátku, ale vždycky třeba jen na 2 hodiny.

Už jsem také stihla párkrát ochutnat jídlo ve finské menze. Od lidí, kteří byli ve Finsku v minulých letech, jsem slyšela samé pozitivní ohlasy na finské menzy a já to mohu nyní jen potvrdit.
Funguje to zde tak, že si člověk může vybrat každý den ze tří jídel a libovolně si nandat jejich množství a kombinaci. Na další talíř se nandavá salát - opět tu je poměrně pestrý výběr z mnoha druhů zeleniny, dresingů a dalších doplňků. K tomu všemu si ještě můžu vybrat nějaké pečivo a pití. (Finové pijí běžně k obědu mlíko - to mi sice přijde strašný, ale proti gustu...) Tohle všechno za cca 2€, jen nějaké "lepší" jídlo - jako třeba losos - stojí 5€.

Bohužel mě tu asi čtvrtý den potkala menší nepříjemnost, a to taková, že mi odešel můj  drahý telefon. (Který souběžně slouží jako foťák - tím taky vysvětluji to, proč jsem ještě nikam nedala skoro žádné fotky) Nějak nepřežil tu zimu, navíc jsem s ním už měla menší "problém" na 1.ledna, takže mi úplně odešel displej a nerozchodil se ani po několika dnech v teple.
 Nyní už mám nový, naštěstí jsem v centru Kuopia sehnala podobný typ za supr cenu (kdo by to byl řekl, že v drahém Finsku koupím mobil o 600kč levnější, než je jeho nejlevnější cena na Heureka.cz), ačkoliv to zezačátku vypadalo, že mi telefon neprodají, protože nemám finské občanství. Ve vedlejší prodejně pak byli hodnější :)

Poslední věc, která stojí za zmínku, bylo včerejší "seznamování" se studentskou organizací KISA. Je to něco jako náš hradecký buddy system - organizace, která vymýšlí program pro zahraniční studenty a snaží se jim všelijak zpestřit pobyt. Seznamovací (pod)večer se konal nedaleko naší školy, ve velké místnosti s krbem. Sešlo se nás tam asi 50.
Dozvěděli jsme se, kdy se budou během semestru konat jaké akce a výlety a také jsme hráli různé "hry" - první byla tzv. human bingo. Spočívalo to v tom, že jsme dostali papír, na kterém byla 5x5 tabulka a v jednotlivých polích věty typu "Někdo, kdo skákal bungee jumping" "Někdo, kdo má piercing" "Někdo, kdo běžel závod na 10km, půlmaraton nebo maraton" (to jsem byla já, hahaa!) Naším úkolem bylo, hledat lidi, kteří danou věc splňují a zapsat si do tabulky jejich jméno. Vítěz, který měl zaškrtanou celou tabulku, pak vyhrál nějakou cenu.
Další aktivitou bylo speed date, neboli rychlé rande. Seděli jsme proti sobě kluk x holka a po určitou dobu (řekla bych, že cca 2 minuty) jsme museli konverzovat. Po uplynutí časového limitu jsme se posunuli o člověka dále. S někým šlo povídání jako po másle, s někým hůře. :) Každopádně během "speed datingu" jsem poznala Fina, Francouze, Itala, Pákistánce, Íránce, Němce, Rakušáka, Čecha, kluka z Ghany (Ghaňáka?!?), Brita, Američana a možná ještě někoho dalšího, takže to bylo fakt zajímavé :)