úterý 18. listopadu 2014

10 zážitků z podzimní Vídně

O uplynulém víkendu jsem se se svojí mamkou vydala prozkoumat další z mnou dosud neprozkoumaných evropských měst - Vídeň. Chtěla jsem se tam podívat už dávno, ale přeci jen, od nás ze severních Čech je to docela štreka.
Odvezla jsem si odtud mnoho postřehů a zážitků, které jsem se nyní rozhodla shrnout do deseti bodů.

1.Dramatická cesta
Nejlevnější a zároveň nejkomfortnější možnost, jak se dostat z Prahy do Vídně, je bezpochyby autobus Student Agency. Koupily jsme si tedy s mamkou jízdenky na pátek dopoledne Já jsem cestovala poměrně brzy ráno vlakem z Hradce do Prahy, kde jsme měly sraz.
Ono ráno jsem měla spoustu možností, jak se z Hradce do Prahy dostat, (na této trase je vlakové i autobusové spojení opravdu pestré) a já debil jsem si vybrala zrovna České dráhy, což se mi stalo osudným.
Rychlík, kterým jsem jela, totiž mezi Nymburkem a Lysou nad Labem srazil člověka. Zůstali jsme kvůli tomu viset uprostřed polí. Nikdo z cestujících nevěděl, co se děje. Průvodčí neustále chodila po vagónu a říkala, ať jsme trpěliví. Lehce se jí to řeklo, ale moc trpělivá jsem tedy nebyla, když jsem s každou minutou víc a víc přestávala stíhat ten autobus do Vídně. A to jsem, prosím, měla dost velkou časovou rezervu!
 Po dvou hodinách čekání ve vlaku (když už jsem věděla, že ten autobus fakt nestihnu) pro nás přijel nějaký náhradní vlak, do kterého jsme si (za asistence hasičů!) museli přestoupit. A s dvouhodinovým zpožděním jsme s ním dojeli do Prahy. Mamka se to mezitím v Praze pokoušela nějak vyřešit (tj. přebookovat ty naše jízdenky), ale marně - všechny spoje Student Agency byly ten den už obsazené. Nezbývalo nám tedy nic jiného, než se do Vídně vydat brutálně předraženým vlakem Vindobona. Ten nás tam naštěstí dovezl bez problémů a bez zpoždění.
Celá tahle událost mi byla neuvěřitelně moc líto - úplně zbytečně prodělané peníze, nepříjemný zážitek a stres. Snažily jsme se však nad situací povznést - jak se říká "když nejde o život, jde o ho..."


2.Sachrova cukrárna
Miluji dobré dorty, miluji čokoládu, miluji dobré kafíčko. A moje mamka jakbysmet. Není tedy divu, že jsme se hned v sobotu dopoledne vydaly do Sachrovy cukrárny. Všem, kteří tam někdy pojedou, bych návštěvu doporučovala směřovat na devátou hodinu ranní - tj. hned na otvíračku. Vyhnete se totiž davům lidí, a to se vyplatí.
Ochutnala jsem absolutní klasiku - kávu melange a dort sachr. Obojí s poctivou porcí šlehačky. Byl to jeden z největších cukrárenských zážitků za celý můj život. Před odjezdem do Vídně jsem někde četla, že "jet do Vídně a nejít do Sachrovy cukrárny je jako jet do Prahy a nejít na Orloj". Absolutně s tím souhlasím!



3.Naschmarkt
Naschmarkt bylo další z míst, které jsem si poznamenala jako "must visit". Jedná se o cca kilometr dlouhý trh s jídlem, kde si člověk může nakoupit všechno možné - čerstvé ovoce, zeleninu, ryby, různé oříšky a sladkosti, kebab, falafel, sushi, indická jídla, bujabézu a jiné polívky, víno, punč,  pečivo, ústřice... a mohla bych pokračovat donekonečna. Střetává se zde spoustu kultur, od východu do západu slunce je zde spousta debužírujících lidí. A já jsem mohla být v sobotu odpoledne mezi nimi. To bylo něco pro mě!
Ochutnala jsem falafel s chilli hummusem a pita chlebem, nějaké chuťovky z níže uvedeného obrázku a bujabézu. Lákalo mě tam však skoro všechno, ale to by člověk musel mít prasečí žaludek a bezednou peněženku :)


4.Vánoční trhy & Stephansdom
Ačkoliv byla v době mé návštěvy Vídně teprv polovina listopadu, začínaly již zde vánoční trhy. Náměstí Stephanplatz bylo krásně vyzdobené a panovala zde parádní vánoční atmosféra, ale zároveň tu ještě nebyly velké davy lidí. Prostě ideální stav!
Pod krásnou katedrálou Stephansdom (která se mi obzvláště líbila večer, když byla nasvícená) jsem ochutnala vídeňský punč a dýňovou polévku v chlebu. Zálusk jsem měla ještě na spoustu dalších věcí, ale přeci jen, nepřijela jsem se do Vídně vyprasit.


5.Zámek Schönbrunn
Teď to vypadá, že jsme ve Vídni jenom žraly. Ale tak to nebylo! Navštívily jsme všechny důležité pamětihodnosti. Nejvíce ve mně zanechal zámek Schönbrunn - bývalé letní sídlo Marie Terezie a Franze Josefa. Zámek byl obrovský a krásný, jak zvenku, tak zevnitř.
Při jeho prohlídce  jsem si hodně uvědomila velikost bývalého Rakouska-Uherska a také jsem přemýšlela nad tím, jaké by to v současnosti bylo, kdyby se tato říše nerozpadla.Viděla jsem zde mimo jiné postel, ve které zemřel Franz Josef a také jsem se dozvěděla, že císařovnu Sisi zavraždili pilníkem. Musela to být příšerná smrt, co si budem povídat.


6.Hundertwasserhaus
O tomto barevném domečku jsem se učila v německých reáliích, když jsem maturovala z němčiny. Podle průvodce se jedná o třetí nejnavštěvovanější památku ve Vídni. Ačkoliv byla doprava k tomuto architektonickému skvostu poměrně složitá, rozhodly jsme se ho nevynechat. Pan architekt Hundertwasser si s touto stavbou opravdu vyhrál a přestože se tato šílená stavba mnoha lidem nelíbí, mně se líbila moc.


7.Prátr
Zábavní park Prátr jsem při své návštěvě Vídně rovněž nemohla vynechat, a to hned ze dvou důvodů:
1)Miluju kolotoče, horské dráhy, volné pády a všechny tyhle věci, ze kterých je potom člověku blbě.
2)Miluju knížku Miluj bližního svého od E.M. Remarqua, která se zčásti v Prátru odehrává.
Bohužel, Prátr mě velice zklamal - kolotoče byly - až na ruské kolo - zavřené, obchůdky a stánky s jídlem taky a celkově to tam bylo jak po vymření. Věřím, že v době, kdy to tam "žije", to musí být super, ale my jsme tuto dobu bohužel nevychytaly...

8.Lázně Therme Wien
Protože jsme už byly s mamkou v neděli v podvečer velmi unavené, naplánovaly jsme si na závěr našeho třídenního pobytu ve Vídni návštěvu termálních lázní, které leží na okraji Vídně a člověk se tam dostane pohodlně autobusem.
Lázně jsou opravdu obrovské - podívaly jsme se do saunového světa, kde se dohromady nachází 26 různých druhů saun. Některé jsou pouze pro pány, některé pro dámy a některé společné. Každá sauna, kterou jsme navštívily, byla něčím specifická a každá byla krásně voňavá. Kromě saun jsou zde venkovní i vnitřní bazény s teplou vodou, různé atrakce pro děti, jeskyně pro zamilované páry a mnoho dalšího.
Ještě nesmím zapomenout na lázeňskou cukrárnu, která stojí hned vedle vchodu do lázní a která zpracuje ročně 17 milionů tun čokolády. Asi není nutné říkat, že se mi tam moc líbilo. I v lázních, i v lázeňské cukrárně :)

9.Ubytování
Hotel Cyrus** můžu doporučit všem, kteří se spokojí s málem a nehledají žádný luxus. Je za velmi rozumnou cenu, nachází se pár minut jízdy metrem od centra, nedaleko zastávky Keplerplatz. Vybavení sice není úplně nejnovější, ale je tu čisto, nejsou zde štěnice a je zde milý personál. Myslím, že na přespání to bohatě stačí :)

10.Pochybní lidé
Vídeň je velké město a tak je jasné, že se zde mísí mnoho kultur. Potkáte zde mnoho Turků, muslimů, asiatů a spoustu dalších národností. To mi vůbec nevadí - ba naopak.
Co mě ale zarazilo, bylo velké množství...socek, ožralů, žebráků a dalších podivných lidí. V podvečer jsme se skoro bály jít po ulici, protože do nás párkrát narazili ožralí, potácející se chlapi. Tu někdo blil (třeba feťačka v mém věku v metru), tu někdo och*ával roh ulice. Na to, jaké je Vídeň jinak krásné město, mi koncentrace takovýchle lidí mi přišla až moc velká.
Ale možná to bylo tím, že jsem dlouho v žádném velkém evropském městě nebyla. Možná je to v Praze/Londýně/Paříži/kdekoliv jinde úplně stejné, ba dokonce horší. Tentokrát mě to však dost praštilo do očí.
Noční Bangkok mi, co se týče kriminality, přijde 100x bezpečnější než noční Vídeň :)

To byl tedy můj víkend ve Vídni. Až na páteční cestu byl krásný a vydařený.
Příští destinací budou Helsinky a Kuopio, už za měsíc a půl! :)